Čekání
12. 12. 2008
ČEKÁNÍ
Většina lidí nemá ráda čekání – v čekárně u lékaře, před zkouškou, na výsledky zkoušky a v dalších podobných situacích. V jedné oblasti čekání bychom však měli svůj postoj zcela jistě mít naprosto jiný a toto čekání milovat a vyhledávat. Jedná se samozřejmě o čekání na Hospodina a já bych se s vámi ráda podělila o to, jak ke mně Bůh v této věci mluvil zhruba v posledním ½ roce a to s postupujícím časem stále výrazněji. Věřím, že tato Boží řeč není určena jen pro mě a bude mít co říci i vám ostatním.
Na úvod si dovolím jednu mírně parafrázovanou citaci Božího Slova: „Čekej, Boží lide, na Hospodina! U Hospodina je milosrdenství, hojné je u něho vykoupení, on vykoupí Boží lid ze všech jeho nepravostí.“ Žalm 130,7-8
Na základě vlastních zkušeností i pozorování okolního dění se odvážím tvrdit, že hlavní taktika nepřítele v současné době je odvádět člověka od jakéhokoliv čekání a vést ho do „akce“ – k nějakému výkonu, k naplnění svých potřeb apod. U nás křesťanů tím možná nedocílí toho, abychom vědomě hřešili, ale velmi snadno nás tím může dovést k „nepravosti“ a dost dlouho nás v ní i udržovat! Co tím mám na mysli? Vysvětlím to na příkladu vlastního jednání, které jsem měla zažité a naučené a bez jakéhokoli pocitu, že by to nemuselo být v Božích očích to „pravé“, jsem je do června letošního roku běžně praktikovala. Jednalo se o oblast odpočinku a doplnění sil a možná to budete znát. Poté, co se člověk cítí vyčerpaný z pracovního nasazení v průběhu dne, hledá zcela přirozeně způsob, jak si odpočinout a doplnit síly. Problém ovšem může být s výběrem způsobu a prostředků, které k tomu zvolíme. V mém případě „vedla“ televize a relaxační hry u počítače. Je to činnost, u které člověk vpodstatě „vypíná“ mozek, a tak se může jevit jako velmi vhodná pro regeneraci sil hlavně u těch, kdo pracují převážně „duševně“. Navíc to bylo tak snadné a celkem to fungovalo! Jenomže….. Boží Slovo nám o způsobu, jak máme obnovovat svoji sílu, říká něco jiného. Poprvé mi to Bůh jasněji ukázal na oblastním soustředění v červenci a naštěstí mi spolu s tím dal přes můj počáteční odpor i milost k správnému rozhodnutí o změně postoje v této věci. Toto rozhodnutí od té doby prohlubuje a já se mohu s Jeho pomocí učit tomu pravému způsobu odpočinku. Byla o něm řeč i v kázáních z poslední doby a tak by vám to mělo znít hodně povědomě J.
„Hospodin, Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze. On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají. Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina (v kraličtině „ti, jenž očekávají na Hospodina“), nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení.“ Iz 40,28-31
Jak jasné Boží Slovo, které by nás mělo vést k čekání na Hospodina a hledání sil před Jeho tváří a jak snadno je přeslechneme a volíme své způsoby toho, jak „nabýt nové síly“. Možná to na chvíli zabere, ale rozhodně díky tomu nepůjdeme „bez umdlení“ – únava se brzy dostaví znovu. Navíc jsme se tím rozhodli pro „nepravost“ namísto pro Boží vůli v této věci, která jediná je „pravá a dokonalá“. A pozor, i když jsem to tady ilustrovala na příkladu odpočinku, může se to týkat i mnoha dalších oblastí včetně „služby Bohu“. Všude tam, kde se necháme dotlačit k nějaké akci na úkor ztišení se a očekávání na Boha, jsme v nebezpečí, že budeme činit „nepravost“ – prostě něco, co od nás Bůh neočekává a nepožaduje a proto to nepovede k tomu pravému cíli: aby byl Bůh oslaven!
Je zajímavé, kolik zaslíbení v Božím Slově je spojeno s očekáváním na Boha a rozhodně ta místa doporučuji k prostudování. K tomu bych ráda doporučila i jednu útlou knížečku staršího data vydání, ke které mě Bůh znovu dovedl poté, co několik let zahálela v naší domácí knihovničce. Jmenuje se „Očekávání na Boha“, autorem je Andrew Murray, a i když byla napsána v roce 1896, jeví se mi jako velmi aktuální i pro dnešní dobu. Přeji nám všem, ať naše duše čeká každý den jedině na Boha!
Komentáře
Přehled komentářů
Moc hezká úvaha. V této hektické době je to opravdu boj o trpělivé čekání na Hospodina. Jde však o rozhodnutí. Je to prostor, který musíme ve svém životě vybudovat. Stojí to však za to, protože je to místo, kde nacházíme Jeho milost do všeho co děláme. Je to také místo, kde nalézáme porozumění proč to děláme.
Jen tak dál:-)
martin
(www.koreny.estranky.cz)
Moudré je čekat na Hospodina...
(martin, 19. 4. 2009 23:02)